|
 |
Články
1 2 3 4 Další
6. KARLOVARSKÉ MUŠKAŘSKÉ FÓRUMNaposledy aktualizováno: 03. 02. 2012
 |
6.KARLOVARSKÉ MUŠKAŘSKÉ FÓRUM
24.3.-25.3.2012
Salmo salar: Podaří se návrat lososa do českých řek?
Motto:
Lososové muškaření reprezentuje, v mnoha ohledech,
nejvyšší stupeň vývoje individuálního rybaření.
Lovit lososa atlantského, je přijmout obtížnou výzvu…
Lee Wulff, The Atlantic salmon, 1958
|
Kapr - styly lovu 4.částNaposledy aktualizováno: 22. 01. 2012
 |
1-lov ,,na slepo‘‘u dna- v tomto případě lovíme na místech s předpokládaným výskytem kaprů těsně nade dnem. Místo lovu volíme pouze podle předchozích zkušeností nebo podle projevů ryb pohybujících se u dna-stoupající bubliny, zakalení vody, pohybující se rostliny. Délka návazce se bude řídit hloubkou v místě lovu. Mušky by se měly pohybovat těsně nade dnem tak, abychom často nevázli a nevytvářeli falešné záběry. Mušky po vyklesání vedeme pomalu nade dnem, nebo se je snažíme velmi pomalu zvedat k hladině |
VYBAVENÍ K LOVU KAPRA - 3.částNaposledy aktualizováno: 21. 01. 2012
 |
Jelikož je kapr velmi silnou a houževnatou rybou, bylo by logické použít k jeho lovu též pevnější muškařské vybavení. To znamená pruty kategorií -8-10 a návazce o síle-0,22-O,25. Toto vybavení bychom mohli použít snad v klidných úsecích velkých řek s přikalenou vodou, kde nejsou velcí kapři tak citliví na sílu návazce a nemají mnoho času na prozkoumání sousta, které jim řeka v příštích vteřinách odnese z dosahu. V normálních podmínkách našich vod, jsme však nuceni, pokud chceme být úspěšní používat návazce v rozmezí sil 0,18-0,12. |
NORSKÝ DENÍK - 5.částNaposledy aktualizováno: 02. 01. 2012
 |
08.00 Vstáváme do podmračeného rána. V prvé řadě balíme stany, aby v případě deště zbytečně nenavlhly. Obavy z deště se naštěstí ukazují jako zbytečné a nakonec se vyklube krásný, teplý a slunečný den. Zato u nás v Česku prý pořádně prší a někde na Liberecku jsou údajně mohutné povodně, mluví se snad o tisícileté vodě ! Na Valachách to je naštěstí v pohodě a prý roste plno hub.
Snídáme norský chleba, salám, sýr, čaj a kafe a v poklidu se chystáme na přesun na jih podél pobřeží. Dnes bychom chtěli ukrojit co nejvíc kilometrů, abychom to měli co nejblíž na lososí řeku Beiarelvu.
|
KAPR A ROČNÍ OBDOBÍNaposledy aktualizováno: 02. 01. 2012
 |
Podle dosavadních zkušeností považuji za nejproduktivnější období pro lov kaprů na mušku, období od začátku měsíce května do konce měsíce září. Vše ale záleží na vývoji počasí v daném roce a též na oblasti ve které se hodláme tomuto lovu věnovat. Určitě jiný bude začátek a konec této sezony v oblasti jižní a teplé, kde se nastupující jaro již hlásí nalitými pupeny stromů zatímco na severu ještě plní tající sníh koryta potoků a řek ledovou vodou. Určité vyjímky, však potvrzují pravidlo. Osobně pocházím z dosti chladné oblasti Moravy, ale před několika lety po extrémně teplé zimě se mi podařilo ulovit kapra na umělou mušku mezi ploticemi, tloušti a okouny již v polovině února. Pokud je nástup podzimu pozvolný s delším babím létem, je možno cíleně lovit kapry na mušku ještě v měsíci listopadu. |
KAPR - ÚVODNaposledy aktualizováno: 02. 01. 2012
 |
V této stati, opouštím dravce a vracím se k rybě, jež je v našich vodách jednou z nejpopulárnějších a nejopěvovanějších a tou je kapr. Dále bych se chtěl pozastavit u jeho často opomíjených souputníků z čeledi kaprovitých jimiž jsou-cejn, lín,karas, plotice a perlín.Okrajově pak i o možnosti lovu amura na umělé mušky. Když jsem na nádrži Bystřička se svým kamarádem Mirkem Skalkou podnikal na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století první kroky k lovu kaprů na umělou mušku, byly reakce ostatních rybářů v našem okolí různé-řadu z nich tato metoda lovu zajímala a chtěli ji vyzkoušet, jiným se zdála nemožnou a nepravděpodobnou a třetí skupina se k ní stavěla vyloženě nepřátelsky a zastávala názor, že by se měla zakázat, což se řešilo i na tehdejším výboru organizace. |
JAK JSME VYZRÁLI NAD ŘASOUNaposledy aktualizováno: 02. 01. 2012
 |
Končila opět jedna drsná zima a my jsme již netrpělivě čekali na jarní březnový termín naší další výpravy za mořskými pstruhy do Dánska. Radek objevil perfektní ubytování mezi třemi řekami ostrova Fyn vtékajícími do moře. Zprávy dánských kolegů muškařů, byly celkem příznivé a předpověď počasí velmi dobrá. Všichni jsme se tedy těšili, že by to zase mohlo vyjít. Čtyři dny před naším odjezdem, však přichází zneklidňující zpráva od naší známé Randy z ostrova Barso. Týká se nějaké toxické řasy jejíž výskyt je zaznamenán u pobřeží Barsa. Hledáme tedy na internetu a dozvídáme se, že se jedná o toxickou řasu chatonellu, jež se zhruba v pěti až sedmiletých cyklech vyskytuje v moři a mizí až se vzrůstající teplotou vody. Způsobuje velké problémy rybám i jiným organizmům. |
Když úplněk čarujeNaposledy aktualizováno: 26. 12. 2011
 |
,,Ten úplněk na obloze mne moc netěší‘‘podotýká Jirka při přejezdu slovenské hranice na naší další cestě k řece Váhu.Je začátek října, a horn í pstruhový úsek je pro nás již uzavřen. Začínáme tedy lovit nad Ružomberokem v lipanovém úseku jež končí až na soutoku Váhu s Oravou. Zde je lov povolen až do konce kalendářního roku. Brodím vodou a sám pro sebe si říkám ,,nevypadá to sice nadějně ale při úplňku se někdy dějí prapodivné věci.‘‘ Pavlík postupuje přede mnou a vidím že občas odepíná z háčku nějakou rybu. Sundávám z návazce naše oblíbené dráčky a měním je za oranžovo- bílého Cat’s Whiskera na přívěsu a koncového 6cm.dlouhého černo-fialového Woolly Buggera. Tato kombinace u duháků málokdy zklame..... |
NORSKÝ DENÍK 2010 - 6.část / závěrNaposledy aktualizováno: 03. 11. 2011
 |
08.00 Budím se do nádherného slunečného rána. V noci ale byla pěkná zima. Kupodivu jsem ale ve spacáku, který není nic extra, nezmrznul. Kluci dospávají náročnou rybařinu a já zatím dopisuji deník.
09.00 Vaříme snídani, balíme věci a stany. Taky máme ještě v mrazáku dva velké lososy. Snědli jsme zatím pouze toho nejmenšího. Honzovu osmdesátku bereme s sebou na jídlo a Jura toho svého nakonec daruje staršímu Švédovi z kempu, s kterým jsme se dva dny potkávali u vody. Nejprve se zdráhá, ale pak s díky dárek přijímá a na oplátku dostáváme lahvinku červeného vína. Loučíme se, přejeme si hodně štěstí a pak už vyrážíme na další cestu.
|
NORSKÝ DENÍK 4.částNaposledy aktualizováno: 03. 11. 2011
 |
08.00 Vstávám jako první a dopisuji deník. Ostatní jsou ještě zalezlí ve stanu. Je dost zataženo, na obloze jsou těžká mračna, ale vůbec nefouká. To pěkně vyhovuje těm bestiím muškám.
Cestu do chaty si chceme zkrátit přes tundru mimo značené stezky. Pokud se budeme držet směrem na severozápad, měli bychom narazit na stezku, po které jsme sem přišli, a to zhruba ve vzdálenosti 3 – 4 km od chaty. Kdybychom totiž obcházeli jezero Gasadatjavri od východu, nachodili bychom navíc nějakých 8 km, což za ten risk určitě stojí.
|
|  |
 |
|
 |